Červen 2010

Víte co..?

30. června 2010 v 17:56 | Angelika <333 |  Diář
...že pokaždé, když je nějaká část roku, která je dejme tomu důležitá, tak na každém blogu najdete minimálně jeden článek na to dané téma. Teď to je vysvědčení, začátek prázdnin. Pak to bude začátek školy, škola, Mikuláš, Vánoce, Zima, Silvestr apod. Až do nekonečna. A takto se to opakuje každý rok. Pořád dokola. Abych pravdu řekla, tak mě to už někdy štve, ale zase je celkem zábavné i poučné si přečíst, jak to prožívají a neprožívají ostatní blogaři a třeba se z jejich zážitků ponaučit. A z toho chci udělat závěr, že je otravné, jak o stejném tématu každý píše, ale pokud to nebude žádná slohová práce, tak je to OK. I když… o tom bychom mohli polemizovat.

Vaše ukecaná Angelika <333
s Jaredem v posteli…

Běžná hračka nebo jen symbolika?

29. června 2010 v 20:12 | Angelika <333 |  Téma týdne

Zrovna jsem si vzpomněla na hračky, se kterými si hrávali děti ještě před 100 lety a více. Kdysi byla výstava hraček. Starodávných hraček. Vrací mě to do vzpomínek a mých myšlenek. Přemýšlím nad tím, zda jsem jako malé dítě mělo nejoblíbenější hračku. Ale já jsem byla přelétavá, takže mě po chvíli hračka přestala bavit a vrátila jsem se k ní až za nějakou dobu.

I když to bylo jen ve vzpomínkách a pocitech. Tohle mi přijde jako krásná symbolika historických hraček. Ale v mém věku je to velmi podivné tvrdit - historické hračky. Nejde jen o to mít nejúžasnější hračky a ty nejdražší. Jde o to, zda bez té hračky můžeme či nemůžeme být.

Návštěvnost 21.6. 2010 - 27.6. 2010

29. června 2010 v 19:16 | Angelika <333 |  Statistiky

Pondeli: 5
Utery: 3
Streda: 2
Ctvrtek: 4
Patek: 6
Sobota: 5
Nedele: 3

Celkem: 28

Definitivní konec

29. června 2010 v 19:13 | Angelika <333 |  Cizí tvorba
mojeduse.blog.cz

Právě teď,
V teple domova mi to dochází.
Nestojí mi za tu bolest,
Ale i tak mi schází.

Nevím, kterou cestou se mám dát,
Snad jedině začít znovu žít,
Snad zůstává na zemi pevně stát
A novou cestou jít.

Bloudím, nevím kam
A bolest v srdci mám.
Vidět ho s jinou mě trápí
A už mi to i dochází.

Mezi námi to cenu nemá,
Jeho slůvka jsem tak falešná,
Pořád mě to trápí,
Ale jeho rty mi scházejí.

Rozum se to začíná uvědomovat
A srdce začíná ustupovat,
I přesto chce mít své.

Nenávidím

29. června 2010 v 19:13 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Nenávidím, když si se mnou hraješ,
Nenávidím lži a faleš,
Nenávidím pocit samoty a smutku,
Nenávidím tvoje oči vskutku,
Nenávidím tvůj úsměv, co mě ničí,
Nenávidím, když moje srdce křičí,
Nenávidím pocit, když nevím, co chceš,
Nenávidím, když vím, že mi lžeš,
Nenávidím sama sebe, když na tebe myslím,
Nenávidím, když nemravně smýšlíš,
Nenávidím, když vím, že jsi s ní,
Nenávidím pocit chtíče, řekni mi, kam s ním,
Nenávidím fakt, že skončilo, co nebylo,
Nenávidím to, přesto se mi to líbilo,
Nenávidím vše, proč se to muselo stát?
Nenávidím tebe, nedáš mi spát.
Chci rozkřičet do světa to, co mě trápí,
Zbavit se problému, co život mi krátí,
Chci být volná a nespoutaná,
Někým milým milována.
Samotu a smutek nechci už znát,
Chtěla bych se celý den jen smát.
V srdci mít lásku, radost a štěstí,
Problémům ukázat zaťatá pěsti.

Já vím

29. června 2010 v 19:13 | Angelika <333 |  Cizí tvorba
mojeduse.blog.cz

Já vím, že pro mě je ten den poslední,
Pro nás den skončí a nový začíná.
Avšak já vím, v čem má bolest spočívá.
Někdy si myslím, že je to jen sen,
Chtěla bych se probudit a žít dál jen.
Jenže já vím…
Já vím, že ten den je pro mě poslední.
Myslíš, že mě to nebolí?!
Poslední den, hodina, minuta a vteřina…
A já do poslední chvíle věřila, že se něco stane.
Co?!
Snad zázrak?!
Ne! Ani nejmenší zázrak…
Škoda jen, že cesta životem byla tak krátká,
Nic jiného mi nezbývá, než se rozloučit
A zavřít za sebou vrátka…

Zklamání

29. června 2010 v 19:13 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Proč se mi teď omlouváš
A za pár dnů mi sbohem dáš?
Proč když se na tebe snažím zapomenout,
Musíš se mi ty vždy něčím připomenout?

Chtěla jsem spolu být c nejdéle
A já věřila a vzkládala v tebe naděje!
Copak to, cos mi říkal byla lež,
Říkals, že mě miluješ!

Proč ses se mnou rozešel
A u mě štěstí nenašel?
Já tě nechci nenávidět.
Jestli mě nemiluješ ,
Nechci o tobě vědět!

Už nikdy

29. června 2010 v 19:13 | Angelika <333 |  Cizí tvorba
mojeduse.blog.cz
Už nikdy nespatříš můj smích,
Už nikdy neucítíš, jak taje sníh,
Už nikdy nepolíbíš mé rty,
Už nikdy nebudou zdát se ti sny,
Už nikdy nezašeptáš "Mám tě rád",
Už nikdy mi nebudeš polibek moct dát,
Už nikdy nebude všechno jako dřív,
Už nikdy tě nespatřím ve dveřích,
Navždy jsi odešel, spíš.

Bolest

29. června 2010 v 19:12 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Viděla jeho smutnou tvář,
Kterou smýval pláč.
Viděla jeho oči uplakané,
Jeho vlasy krásně rozcuchané.
Viděla jeho třesoucí se ruce,
Cítila jak ho moc bolí srdce.
Ten, kterého opustila a kterého milovala,
Dívala se na něho a litovala.
Chytila ho za ruku a prosila,
Aby ji odpustil.
On vstal a navždy ji opustil.

Konečné rozhodnutí

29. června 2010 v 19:12 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Po tváří mi tečou slzy,
Pomýšlím na smrt - ne ještě je moc brzy.
Počkám už jen hodinu,
Pak opustím svět i rodinu.
Už jsem se rozhodla,
Nechci to měnit,
Je to jediný způsob jak přežít.
Smrti čekám na tebe,
Pak se dostanu do nebe.
Možná taky do pekla,
Poslední slza lítosti po tváři mi stekla.

Rozchod

29. června 2010 v 19:12 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Láska dokážu trpce bolet,
Dokáže i sladce vonět,
Nutí tě srdce slyšet.
Ve svých snech já s tebou jsem,
Pluji s tebou nad ránem.
Oči slepé, srdce bolí,
Tohle už nikdo nepochopí.
Slané slzy polykám,
Na krásné chvilky vzpomínám.
Být s tebou už nemůžu,
Jak ten smutek přemůžu,
Chvíle s tebou sladké byly,
Teď se, ale rozplynuly..
Byls mé teplo,
Byls můj chlad,
Zlomils mi srdce - napořád.

Osamělá

29. června 2010 v 19:11 | Angelika <333 |  Cizí tvorba
Cítím se jako bojovník
Po prohrané válce,
Jako snílek,
Kterému se sen ztrácí v dálce.

Cítím se jako trosečník
Na neznámém ostrově,
Jako opuštěné dítě
V dětském domově.

Cítím se jako písečný zbořený hrad,
Jako člověka, kterého nikdo nemá rád.

Červená růže

29. června 2010 v 19:11 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Držím růži červenou,
Já půjdu tiše za tebou.
V růži vidím tebe,
Jsi nejjasnější nebe.
Z poupěte se stává květ,
Směje se tu na ten svět.
Je to ten nejkrásnější smích,
Pro něj by v létě padal sníh.
Tem úsměv já znám,
Máš ho přece ty sám.
Jsi jak ta růže červená,
I když tobě se nic nevyrovná!

Už nikdy více

29. června 2010 v 19:11 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

Už nikdy víc neuvidím tvou tvář,
Už nikdy víc neuvidím tě se smát,
Už nikdy víc si nebudeme vše dobré přát,
Už nikdy víc se nebudu ptát:
"Jak se máš?"

Už nikdy víc nepohladím tvé vlasy,
Už nikdy víc neuslyším tvůj hlas,
Už nikdy víc neuvidím kousek z tvé krásy,
Už nikdy víc nepůjdeme spolu zas.

Už nikdy víc nevstaneš
A nepůjdeš k nám.
Už nikdy víc…
… ty totiž spíš…

Chtít

29. června 2010 v 19:11 | Angelika <333 |  Cizí tvorba

I kdybys chtěl být milován,
I kdybys chtěl snést modré z nebe,
Nikdo by ti nedal víc než já,
Nikdo by ti nedal malý kousek sebe.

I kdybys chtěl být milován,
I kdyby někdo zradil tebe,
Nikdo neraní tě víc než já,
Nikdo ti neukáže, jak ta zrada zebe.

I kdybys chtěl mít zlatý důl,
I kdybys chtěl peněz hodu mít,
Nikdy nepoznáš, že dražší je sůl,
Že dražší je životem zaplatit.

I kdybys chtěl všechny mosty pálit,
I kdybys chtěl nové postavit,
Minulost, té se nelze zbavit,
Ty jen v zádech vždycky budeš mít.