LANGUAGES

MENU
Nábor Aff's → Hledám oblíbené blogy
Dotazy pro adminku

Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky

9. června 2017 v 0:29 | Angelika <333 |  Téma týdne

Nevím jak začít. Bylo to pro mě celkem dost krušné období. Možná krušné bych to nenazývala. Bylo to období mého rozletu, mého dospění a užívání mého plnohodnotného, opožděného pubertálního věku. Asi jsem si v té době, zhruba před čtyřmi roky, uvědomila svoji ženskost. Byla jsem vztahovačná, urážlivá, tvrdohlavá a nenáviděla jsem svůj vzhled. V té době, před čtyřmi roky, se něco ve mě zlomilo. Změnila jsem se. Změnil mě zájem můžu. A to extrémně nevídaný v mém životě. Nebyla jsem sice žádná stará panna s dvaceti​ kočkami, ale moje sebevědomí bylo na bodě mrazu.

Dávám to za chybu možná i sama sobě, změna práce, stres z práce i ve vztahu. Tím pádem moje nadváha se začala ztrácet v nedohlednu. Můj společenský život už nebylo trávení veškerého času v hospodě u piva. Změna šatníku, obědy, kafíčko, dámské jízdy, tetování a lov chlapů.

Když na to tak vzpomínám, tak to byly nádherné časy. Nejvíce vzpomínám na moji "letní" lásku. Nebudu jmenovat. Výška cca 185 cm, hnědé upravované vlasy, čokoládově pronikavé oči, byl starší s tetováním Marilyn Monroe na zápěstí​. Pane Bože, za co mě trestáš? Neodolala jsem, sice jsem jezdívala za Jaroslavem... Znáte to. Každý svobodný člověk si může dělat vše podle svého uvážení. Kdybych to měla přirovnat k nějakému seriálu, tak to určitě bude Sex ve městě. A on byl ten pan Božský. Jak v seriálu, tak i v mé realitě se chybička vloudila. Tvrdohlavý, neústupný, pořád se mu něco nelíbilo, nic nebylo podle něj, často měnil své rozhodnutí. A své problémy utápěl v alkoholu. Spíš jeden jediný problém. Miloval jinou, ale chtěl mě.

Byly to hezké chvíle, naprosto boží chvíle s panem Božským. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se přestávali vídat, psát a tak nějak to šlo celé do kytek. Po čase jsme se viděli a proběhlo zase to naše CINK jako ve filmu Hotel Transylvánia. Ale už to nešlo. Nešlo navázat tam, kde jsme skončili. V tu danou chvíli jsem se cítila vítězoslavně. Vyhrála jsem nad ním, porazila jsem i jeho ego? On byl ten, který se chtěl vrátit. Já měla ale tu hrdost a nepolevila jsem, co se stalo nejde vrátit zpět...

Řídím se pravidlem - do stejné řeky nevstoupíš dvakrát. Ale přitom bych strašně moc chtěla. A co když je to TAKHLE správně?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 9. června 2017 v 8:37 | Reagovat

Udělala jsi dobře, myslím, že bys byla stejně zase jen zklamaná...

2 qvd-xx qvd-xx | 9. června 2017 v 10:22 | Reagovat

Zdravím Tě a tleskám Ti. Já zažila podobný příběh a myslím, že nejhorší na tom je, když jak říkáš miluje jinou, ale chce v tu chvíli Tebe. Nevím, zda váš vztah byl plnohodnotný, náš byl specifikován jako ,,kamarádství s výhodami". Po tom, co nám spolu začalo být moc fajn, jsme to ukončili. Bylo to určitě správně i když proč člověk dobrovolně se vzdává ,,vztahu" s někým, s kým zažil skvělé chvíle, užil si to a bylo mu v tu dobu strašně dobře? Protože mozek mu říká, že to nemá budoucnost a bude se víc trápit než z toho prosperovat. To co píšeš na konci, tak to má být. Vyhrál u Tebe mozek a né srdce a to je to co bylo v danou chvíli správně. Jistě Tě to posunulo a víš, že se to tak mělo stát. Já k tomu doufám také časem dospěji :-)

3 Cherry Steel Cherry Steel | Web | 9. června 2017 v 18:54 | Reagovat

Ahoj, reaguju na tvůj komentář. Nevím, jestli myslíš ten vtip o hnusných ženách a nebo to, že jsem se spálila.. Protože ta druhá možnost mě teda vtipná ani nepřipadá.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama