Diář

Potřebuju drogu, kterou nemůžu dostat

30. května 2017 v 0:43 | Angelika <333

Ach, co na to říct? Nejspíš stárnu nebo moje pubertální hormony vypukly teprve teď. Kafíčko a cigaretka na nervy nezaženou myšlenky ani pocity. Chraň tě pánbůh, aby se můj uzlíček nervů zhroutil a já tak propadla ďáblu.

Co to zas melu? Jednoduše řečeno - nevím, co mám dělat. Přála bych si být Homer Simpson. Až teda na ty paradoxní úrazy. Miluje svoji Marge nadevše, své děti viní za všechno špatné, co se mu stalo. Ale přes to je všechny miluje a je šťastný.

Zas a opět vymýšlím h*vna. Kdo, sakra, vymyslel touhu a chtíč? Nebo ať se přizná ten, kdo objevil výčitky, nejistotu a strach? Protože mu dám přes hubu.

Potřebuju svoji drogu, a tou drogou je ON s hnědými oči. S čokoládově nádhernými kukadli. Ne. Nemůžu. Musím zapomenout.


Vítr v podzemí

25. května 2017 v 4:39 | Angelika <333

Čas letí a to neúprosně. Ať se modlím nebo popíjím po barech, tak ho nezastavím. Mládí a nejlepší roky mi probíhají kolem mě jako cupot neslyšících kroků dítěte. Co mám dělat? Ztrácím moji pevnou víru a přesvědčení o mém životě. Nedokážu to zastavit. Kde jsou ty časy?

Ztrácím se před sebou. Mám mít vše i nic nebo stát na pevných nohou? Nechci dospět, musím být tvrdá sama na sebe. Jinak to nejde. Když vše přemítám zpětně, tak si uvědomuji, že jsem byla hodná a naivní nanynka, která si užívala života na plný koule. Ale teď přišel čas odplaty.

Nehodlám prohrát boj se životem a rozhodně všemu nakopu prdel, aby svět věděl, co jsem. Silná a průbojná, vyrovnaná a nekompromisní. Jdem bojovat za život.

Zase zpět?

22. června 2016 v 17:17 | Angelika <333

Naprosto nepopsatelně naivní… ano jsem, protože přidáváním článků o tom jaká byla statistika sem asi nikdo chodit nebude, že? Není čas. Na nic. Nemám skoro čas ani na to, abych doma uklidila. A jak si mám najít čas na to, abych znovu oživila tento blog? Místo toho, abych snědla pozdní oběd, který leží přede mnou, tak sesmolím tento článek. Mimochodem mám kuře s rýží. A na večeři jsem si namyslela tortillu. Mňamka…



K tomu dneska ještě jdu do práce. No nic, dneska budu asi celou noc přemýšlet nad záchranou tohoto blogu. Snad na něco přijdu. Takové vedro a já v práci? Našla bych si lepší práci. Každopádně jsem dneska byla na poště. Došel mi balík - objednala jsem si hubnoucí legíny Hot Shapers. Všichni mi říkali, že už nemám co hubnout, ale znáte to. Ty povislá tučná místa. Nechci hubnout. Jen chci, aby mi zmizela velká řiť.

No nic, jdu jíst pozdní oběd. Čus bus. Třeba příště..

Vaše Angelika <333

Nemoc..?

6. srpna 2015 v 14:35 | Angelika <333

Jedna dvě, Honza jde… Ne, jsem v pořádku. Věřte mi. Od pondělí jsem na neschopence. Začali mě bolet i záda, takže mám předepsané rehabilitace. A jsem s tím doma. Dnes jsem byla u doktorky. Opíchala mi záda, předepsala něco proti bolesti. Začínám se celkem nudit, protože nevím, co mám doma dělat. Uklízet se mi nechce. Nemám co prát, venku je krásně a já jsem doma. Ale aspoň si odpočinu.

Pos*aný víkend...

2. srpna 2015 v 23:51 | Angelika <333
Takže,

po dlouhé době píšu nějaký smysluplný článek. Nějaké novinky? Jak se to vezme. Zítra mám volno, ale musím brzo vstávat. Jedu k doktorovi. Nejspíš mám něco s rukou, naražené zápěstí nebo tak. Každopádně by mi vůbec nevadilo, kdybych měla být doma. Ale ta ruka opravdu bolí! Sakra!

Nalij mi panáka. Na dobrou noc?

24. ledna 2014 v 19:26 | Angelika <333

Narvaná sluchátka v uších sedící u stalo s počítačem. Takto si snad můžu v momentální chvíli užít chvíli klidu, pohody a soukromý aniž by mi někdo lezl do mé reality v hlavě. Jenom nechávám proudit mé myšlenky v těchto řádkách. Snad nejhorší, co může nastat je to, že mi někdo vleze do pokoje a sedne si vedle mě a dělá jako kdyby nebyl. Nenávidím.. stačí mi pět minut na napsání tohoto článku, ale ani na to nemám chvíli samoty a času. Jak je to smutné.

Leoši, Leoši...

21. ledna 2014 v 21:02 | Angelika <333

V podvečer s Leošem. Příjemná zábava. Ne, nemyslete si nic špatného. Jen sedím u počítače a menším chmurnou náladu a poslouchám našeho známého Leoše Mareše.
Popíjím si vodu s citrónem, mám před sebou koupel a zalehnutí do pelechu. Protože zítra jdu do práce a vůbec se mi nechce. Takže Vám přeji příjemný večer. A jdu za Leošem, ať nežárlí!

Bude se plesovat a schopovat..

12. ledna 2014 v 18:17 | Angelika <333

Bude se plesávat, tancovat a radovat. Konečně opět vytáhnu paty z domova a užiji si trochu zábavy. Strašně dlouho se už na to těším, protože začíná pro mě plesová sezóna. Akorát mám menší úchylku. Na každém plese musím mít jiné šaty. Samozřejmě jich mám v šatníku už nespočet, ale to bych nebyla prostě já, abych si nekoupila nové. Ty samozřejmě vytáhnu jenom na ples… už aby to bylo za mnou. Držte mi palce nad výběrem šatů.

Stala se ze mě alkoholička?

14. listopadu 2012 v 21:27 | Angelika <333

Ne, nejsem alkoholička v pravém smyslu slova, ale je tu velké ALE. Proč piji červené víno, když mi to nechutná? Proč piji zelenou, když jsem se před dvěma roky z ní poblinkala? Proč piji whisky, když tak tvrdý alkohol nepiji? A PROČ už dlouho nepiji bouchanou TEGUILU, kterou miluji?

Dám si 3 panáky, pánové na stůl!

10. listopadu 2012 v 21:38 | Angelika <333

Titulek rozhodně není oprávněně vymyšlený. Bohužel podobné typy vět říkám častěji než je obvyklé a celkem mě to zaráží, protože nic jiného zařídit asi ani neumím. Tím pádem je jasné, že můj život se točí asi kolem všeho, ale ne kolem důležitých věcí. Jako je například JÍT SI PRO NOVOU OBČANKU!

Aspoň dva týdny se mi tam na úřadě válí a já tam prostě nejdu.

Dušičky - památka všech zesnulých

2. listopadu 2012 v 15:14 | Angelika <333

Dnes je den, kdy bychom měli uctít památku zesnulých kamarádů, kamarádek, přítelkyň, přítelků a hlavně naší rodiny. Každý má někoho, kdo mu odešel, s kým se třeba ani nerozloučil a lituje toho. A určitě každý má svůj příběh. Už jen proto, by se dnes měli jít na hřbitov a zapálit svíčku jako svoji vzpomínku, že na něj/ ni stále vzpomínáte…
Přeji Vám hodně zdaru a štěstí…

Nerada se stresuji!

19. října 2012 v 10:44 | Angelika <333

Zrovna, když jsem dělala něco důležitého na blogu, tak se mi blog sekl. Nemohla jsem načíst stránku svého blogu ani stránku blog.cz. Chytala jsem celkem trochu nervy, protože jdu za chvíli do práce a pak bych to nestihla udělat. Naštěstí se mi už rozběhl… díky bohu.

Nejsem mrtvá...

25. září 2012 v 11:31 | Angelika <333

Ahojte,

vím, že si to stejně nikdo nepřečte, protože jsem zanevřela na svůj blog. Jen jsem se chtěla ohlásit, že stále žiji a nic mi není. V neděli jsem přijela z dovolené s přítelem. Byly jsme v Chorvatsku a bylo to parádní. Jenom škoda, že jsem tam nemohla zůstat.

V poslední době se u mě nic až tak závažného nestalo... Jenom jsem začala pracovat na HPP. Takže až budete v Brně, tak se na mě přijďte podívat do Vaňkovky.

Můj přítel Monk...

17. srpna 2012 v 13:04 | Angelika <333

Můj nový přítel se nejmenuje Monk, ale Lukáš. Asi mne teď nechápete, ale vysvětlím. Protože jsem měla málo času chodit na blog, tak jsem vám zapomněla sdělit jednu nepodstatnou věc.

Jsem zadaná, mám nového přítele. Jsme teď spolu skoro půl roku a zatím se cítím fajn. Doufám, že nám to dlouho vydrží.

Zatím s pozdravem
Vaše Angelika <333

Smyslplný článek

17. srpna 2012 v 12:56 | Angelika <333
Opravdu se omlouvám, že poslední měsíce a týdny na to celkem kašli. Vím, že by jsem sem měla chodit, ale bohužel nemám čas. Ale nebojte, blog nezruším. Jenom asi poslední 2 roky mám vždy období kdy na to kašlu a jindy se můžu zbláznit, aby jsem tady mohla být.


Teď o prázdninách chodím pořád do práce, jsem jinak pryč z domu a jsem ráda, když se vyspím. Toto je jediný důvod proč tady nejsem. Snad ve mě neztratíte víru.

Angelika <333
 
 

Reklama